Děti píší

Cyklostezka Viničná alej

                Naše třída moc ráda chodí do lesa na výpravy. Máme takový program Les ve škole. Vždycky běžíme Viničnou alejí do Karlíka a potom jdeme nebezpečnou stezkou až na vyhlídku a koukáme se dolů, na Dobřichovice. Dříve jsme hodněkrát šli cestou plnou bláta a louží. Nevadilo to, ale teď je to o moc lepší. Na konci minulého školního roku se na cestě začalo pracovat a my jsme to viděli, jak se z toho stává dobrá cesta. Jezdil tam malý bagřík, sypali tam písek, kamínky a nakonec to celé válcovali. To se nám líbilo. Potom se tam objevili ještě lavičky a stojany z kamenů.

                Letos jsme vyšli Viničnou alejí již víckrát.  Na Lesní výpravu, na tělocvik a hnojit naše lípy, o které se už dlouho staráme. Celá cesta je teď moc krásná. Přespolní běh jsme na ní zaběhli rychleji, protože tam nebyli louže. Do lesa jsme došli se suchýma botama. A stromy tam rostou pořád. Některé jsou tam i nově zasazené.

                Líbily se nám lavičky a také stojany na kola, kde si myslíme, že pan sochař to vyříznuté kolo udělal dětem pro radost. Všichni jsme si zkusili jím prolézat a bavilo nás to. Těšíme se při tělocviku na dopravní výchovu, až tam pojedeme na kolech. Je moc hezké bydlet v místě, kde se lidi starají o své okolí a kdy jim to není jedno.

Napsali: Vojtěch Valeš, Michal Filčák a Karel Novák, žáci S třídy, 24. 10. 2014

Pěstování na školní zahradě

Dnes 28.3 jsme poprvé sily zeleninu. Například mrkev,salát,ředkvičky,hrášek, a to je všechno ale je toho  hodně. První ale jsme to museli uhladit a pak zalít a pak jsme udělali řádky a potom jsme to zasypali. Pak jsme museli umýt nářadí a to se mi líbilo. A sily jsme já, Michal, Dan, Matěj,Tomáš. Bylo to fakt. Super pak paní učitelka nám dovolila jít si hrát na chvilku.Pak paní učitelka zvedla ruku a věděli jsme všichni, že už jdeme do školy. Pak jsem vzala od pani učitelky nářadí a ještě nějaké věci. A ještě hrábě velký a tak dál. Bylo to dneska fakt super, byla sranda s paní učitelkou je vždycky sranda.Byl tam i Jakub a ještě jeden kluk. A koukali se na nás a prý je to bavilo.Byl tam i pan učitel. Dneska jsem si to užila a hodně jsme ráda.

Zapsala: Helena Girgová

  

Divadelní představení 

Naše třída navštívila divadlo U Hasičů a viděli jsme hru Putování do Betléma. Celé představení bylo slyšet krásné koledy a některé jsme si i zazpívali společně s herci. Byl to vlastně příběh o narození Ježíška. Do divadla chodíme moc rádi a tak se nám tam líbilo. Marie měla bílomodré šaty a Ježíška představovala panenka v zavinovačce. Pastýři vypadali, že jsou trumberové, ale nakonec se ukázalo, že jsou dost chytří a Ježíška našli jako první. Cesta domů vlakem proběhla hezky, jeli jsme v prvním patře vlaku.

Zapsali: Helenka a Matěj

 

Oslava Dne poezie

Ve středu ráno jsme ve třídě otevřeli tabuli a tak byly nedokončené věty. Naším úkolem bylo doplnit je tak, aby vznikla rýmovačka nebo dokonce krátká básnička. Byla to legrace. Vzpomínali jsme na loňské veršování, třeba Matěj: Ve škole byla myš a ta mi řekla piš!

Nebo Helenka: Zmije není kobra, za kamaráda má bobra.

A nebo Míša: Velbloud není lama, je to velká tlama.

 

A letos?

Téma bylo: Podzimní proměny a děje

Lísteček letí po kraji, děti už na něj mávají.                            

Podzim letí krajem,  my si s draky hrajem.               

Meluzína fouká v komíně, děda si pochutná na víně.              

Mlha si leží v údolí, mě však už vůbec nic nebolí.

Vítr si fouká v komíně, upečem husu na kmíně.                                  

Byla to legrace!

Zapsaly děti SII. společně.

                                          

Stonožková přání

Na naší škole kreslíme vánoční přání pro Stonožku, to je Hnutí Na vlastních nohou, které založila paní Běla Jensen. Kreslíme na přeloženou čtvrtku buď zimní krajinu, větvičku s kouličkou nebo se svíčkou, také jsme kreslily kostel a hvězdu. Na zadní stranu píšeme jméno a kolik je nám let. Přání pošleme paní Běle do Prahy a odtud putují do Norska. Tam na ně dají stonožkové razítko a dovnitř tisknou anglický text. Nakonec se přání prodávají a peníze půjdou na zařízení nemocnic nebo také do Afghánistánu, dětem ve válce. Moc rádi pro Stonožku kreslíme. 

Zapsala Helena Girgová

 

Něco o sobě z vyučování o sebepoznání

1) Ve  škole jsem kreslil auto. Bylo velké závodní. Mělo veselé barvy – žlutou, červenou a zelenou. Až budu velký chtěl bych být řidičem. Do školy chodím moc rád a mám tu kamarády.

Napsal Michal Filčák

2)

Ve škole jsme dnes tkali kreslili četli a počítali. Nejvíc mě bavilo kreslení Ferdy Mravence. Ten se mi líbí. Až budu velký, chtěl bych být vyšetřovatelem u policie. Ve škole se mi líbí, protože tu mám kamarády i kamarádku. 

Napsal Michal Malý

3)

Ve škole nejraději píšu do písanky, počítám a tkám. Až budu velký chtěl bych řídit auta a karavany. Kamarádím se nejvíc s Míšou a ve škole se mi líbí také chodit na výlety.

Napsal Matěj Kolář

4)

Ve škole jsem začala číst knihu od pana Čapka Pejsek a kočička, protože se mi strašně líbí. Dnes jsem četla o tom, Jak panenka tenounce plakala. Bylo  to o tom, že ta panenka strašně plakala, protože ji její holčička pohodila. Pejsek řekl: "Kdo tak tenounce může plakat? To určitě bude nějaký brouček. To ne." říkala kočička. Tak se šli kouknout a uviděli panenku a ptali se ji: "Proč pláčeš?" Panenka řekla: "Moje holčička mě tu zapomněla." Pejsek s kočičkou si ji nechali. A šli domů ke kočičce a pejskovi.A pak šel pejsek hledat nějaké hračky panence. Našel jich spoustu.

Napsala Helena Girgová.

5)

Ve škole se mi líbí a moc rád nyní vařím. Těším se, jak budu možná obsluhovat lidi.

V pátek jsem jel domů vlakem úplně sám. Koupil jsem si jízdenku. Cesta probíhala dobře. Z nádraží  jsem šel k dědovi a babičce. Cestování vlakem se mi moc líbilo a těším se, jak budu jezdit i nadále.

Napsal Tomáš Majtán.